Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

činit I
[čɪňɪt]
(3. j., 3. mn. činí, rozk. čiň, čin. činil, trp. činěn, podst. jm. činění)
sloveso nedokonavé
knižní
1. (kdo činí co; jak)
vědomě něco vykonávat, provádět syn. dělat, konat:

činit rozhodnutí / opatření
činit rozdíly mezi muži a ženami
Je předčasné činit závěry.
Byl na něho činěn nátlak, aby se oženil.
Každý, kdo se tam koupe, činí tak na vlastní nebezpečí.
podst. jm. činění dobrých skutků

2. (co, kdo činí komu co; koho4, co jakým; koho4 z koho; co z čeho)
být původcem, příčinou nějakého stavu, způsobovat:

Pomoc druhým mu činila radost.
Chůze mu nečiní problémy.
Internet činí život v některých ohledech snadnějším.
Památky činí z města atraktivní turistické centrum.
Veselá povaha z něj činí ideálního společníka.

3. (co činí co)
dosahovat určité míry, mít hodnotu, rovnat se:

Škoda činí padesát tisíc korun.
Míra inflace činila 2,8 procenta.
Lhůta pro podání návrhu činí deset pracovních dní.
Nálezné činí desetinu ceny nálezu.
Výsledek činil rozdíl 1130 voličů.

4.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:

činit pokání kát se
činit si nárok nárokovat si
činit výčitky 
vyčítat, činit si výčitky vyčítat si


čiň čertu dobře, peklem se ti odmění
(přísloví) zlý člověk oplácí pomoc, vstřícnost ap. zlými skutky

činit něčemu zadost
plnit to, co je právem, morálkou, zvyklostmi ap. požadováno • vyhovovat v dostatečné míře tomu, co se očekává nebo vyžaduje:

Svým daňovým povinnostem jsme vždy činili zadost.
Fakulta činí zadost potřebě dát do souladu své vnitřní normy a předpisy s normami nadřazenými.

činit někomu (neslušné) návrhy
dělat někomu milostné, sexuální nabídky, svádět někoho:

Činil ti návrhy?
Podnapilý muž činil ženě neslušné návrhy.

činit si naděje
doufat, věřit v něco:

Výběrového řízení se samozřejmě zúčastníme, ale nečiníme si žádné naděje, že bychom uspěli.
mít co do činění s někým / něčím mít co činit s někým / něčím
přicházet do styku, setkávat se nebo být v konfliktu s někým, s něčím • mít věcný vztah k někomu, k něčemu, souviset s někým, s něčím:

Po prvních větách rozhovoru jsme nabyli dojmu, že máme co do činění s člověkem s velkým duchovním a politickým rozhledem.
Přidal se k partě, která měla co do činění s policií.
Úspěch v managementu má hodně co činit s tím, zda vás ostatní lidé podporují, nebo zda jsou naopak proti vám.  

nečinit si násilí
nenamáhat se, nenutit se (příliš) do něčeho:

Řidič si nečinil násilí a nakládal bez ladu a skladu.
Když nechce být se mnou a pomáhat mi, tak ať si nečiní násilí. 

nevědomost hříchu nečiní
(přísloví) pochybení způsobené nedostatkem informovanosti nelze nikomu vyčítat


činívat
[čɪňiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 1

Protáhla se a zavrněla, jako to kočky činívají.
2.
k 2

Mnohým neslovanským mluvčím činívá potíže náš dvojitý zápor.
3.
k 3

Průměrné vytížení hotelu činívá 75 %.
dokonavé k 1 učinit


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)